Kytara

U žádného nástroje se nesetkáváme s tolika rozmanitými podobami jako právě u kytary.

Nástroj, nazývaný také španělská nebo klasická kytara, má charakteristický tvar arabské osmičky a je asi 47 cm dlouhý. Rezonanční skříň je, na rozdíl od louten, třídílná a má plochou vrchní desku - na níž je namontován struník a v jejíž horní polovině je umístěn ozvučný otvor. Luby jsou poměrně vysoké. Spodní deska bývá obvykle plochá, někdy je však i lehce vyklenutá. Na širokém krku nástroje se nachází přes 20 kovových pražců. Hlavice je lehce odkloněna vzad. Ladící kolíky jsou umístěny pro straně hlavice: u šestistrunné kytary se po obou stranách nacházejí vždy tři struny (kolíky). Původně byly na krku kytary napnuty střevové struny, u moderních nástrojů se však používají struny kovové nebo nylonové. Struny jsou laděny E - A - d - g - h - e1, tónový rozsah je od E - h2.

Někdy, především v country hudbě, se používají dvanáctistrunné kytary (každá struna je zdvojena), přičemž mají - oproti klasickým šestistrunným kytarám - bohatší zvuk.

Klasickým držením při hře je držení v sedě, přičemž hráč drží nástroj uprostřed před svým tělem a krk kytary směřuje šikmo vzhůru. Levá noha přitom spočívá na zvlášní kytarové stoličce. Na nástroj se drnká prsty, popř. trsátkem. Takzvaným kapodastrem (svorkou) umístěným na krku nástroje lze měnit vibrační délku strun a tím nástroj snadno "přeladit" do jiné tóniny.

Kytara se stala, pro svoji nižší technickou náročnost a snadnou mobilitu (přenositelnost) vhodným nástrojem pro amatérské muzicírování a v poslední době získala velmi na oblibě. Skladby pro kytaru psali různí (nejen španělští) skladatelé.

Výrobou kytar se v České republice zabývá firma Amati-Denak Kraslice.

Štěpán Rak - význačný český kytarista