Pozoun

Pozoun (neboli trombon, toto slovo se však správně používá pouze pro pozouny s mechanikou) je dechový žesťový hudební nástroj. Zvuk vzniká chvěním rtu na nátrubku, jeho přenesením na vzduchový sloupec uvitř nástroje a vlastně se tak rozrezonuje (rozezní) celý nástroj.

Pozoun je jedním z nejstarších hudebních nástrojů vyrobených z kovu. Na základě jazykopisných údajů vznikl ve Španělsku. První doložená zpráva o využití nástroje pochází z 15. století. V období baroka byl pozoun využíván jako sólový nástroj, později v klasicismu jeho využití pokleslo z důvodu menšího obsazení symfonického orchestru. Návrat pozounu pak nastal v období romantismu, ve kterém skladatelé začali znovu preferovat velký symfonický orchestr.

Pozounu se používá nejen v orchestrech, ale i v komorní hudbě (kvartetech, kvintetech), v jazzu, dechové i populární hudbě a samozřejmě se uplatňuje i jako sólový nástroj, nejčastěji s doprovodem klavíru. V minulosti se používala širší škála druhů pozounu. Existovaly pozouny diskantové, altové, tenorové, basové a kontrabasové. Dnes se používají pozouny altové, tenorové a basové, diskantové a kontrabasové zanikly.

              ________________________________________________________

Mechanicky existují dva druhy pozounu:

1.) snižcový pozoun

2.) pozoun s mechanikou (trombon)

Roztrubová část, která se kónicky rozšiřuje a na konci přechází do roztrubu (korpusu) je oběma typům společná. V ohybu se nejčastěji vyskytuje dolaďovací snižec a vyrovnávací zatížení.

Pozoun:  

Trubice pozounu se skládá ze dvou zasunutelných pohyblivých dílů ve tvaru písmene 'U': za prvé z hlavní trubice (tzv. ozvučníku) a ze dvou paralelních trubic spojených příčkou a za druhé z pohyblivé trubice (tzv. snižce), která je opatřena vypouštěcí klapkou. Možnost zasunutí a vysunutí snižce umožňuje hráči plynulé prodloužení a zkrácení trubice a tím mění délku nástroje. Moderní pozoun má k dispozici sedm drážek (coulissen) neboli trubicových segmentů, jimiž se každý přirozený tón může šestkrát snížit o půltón (7 poloh pomocí kterých se snižuje vytvořený alikvótní tón o 0-6 půltón), tedy celkem o zvětšenou kvartu.

Některé snižcové pozouny jsou vybaveny i jednou klapkou pro palec, která prodlužuje dráhu vzduchu a snižuje zvuk o kvartu či kvintu (tzv. kvartová nebo kvintová klapka). Tato klapka velmi zjednodušuje hraní, protože není třeba natahovat se daleko do 6. či 7. polohy: namísto toho hráč vytáhne jen první nebo druhou a sníží tón pomocí klapky.

Trombon:  

U trombonů s mechanickými ventily je namísto snižce soustava mechanicky připojovaných odboček neboli přípojných trubic (podobně jako na trubce). Hra na tento nástroj je pochopitelně v mnoha ohledech snažší, ale přitom je ochuzena o některé melodické prvky a ozdoby, např. o takzvané glissando (přirozené glissando je možné pouze mezi dvěma krajními tóny přirozené řady téhož stupně), tedy volné "klouzání" mezi jednotlivými tóny (jako např. ve skladbě Václava Trojana "Žabák"). Rovněž tak výsledný zvuk nedosahuje kvalit klasického snižcového pozounu. Největší předností snižce je právě kvalita tónu, který je veden přímo cylindrickou trubicí - bez zákrutů a vybočení jako je tomu u nástrojů se strojivem. A s tím souvisí i to, že na pozounech lze hrát v čistém ladění. Intonační přesnost výsunů jednotlivých poloh vyžaduje však systematické a pravidelné studium. Ačkoli jsou mezi jednotlivými polohami půltonové vzdálenosti, známe podle fyzikálních zákonů o nepravidelném rozšiřování zvukového sloupce i různé vzdálenosti posunu snížce. A navíc musí každý pozounista provádět na některých tónech intonační korekce, protože pátý, šestý a sedmý stupeň přirozené řady mají své odchylky v ladění. Tyto korekce provádíme buď přísunem, nebo odsunem od jednotlivých poloh.

Tónový rozsah:  

Pozoun se notuje v basovém klíči a tónový rozsah nejběžněji používaného tenorového pozounu je E - g2[b1] (s kvartovou klapkou ještě o kvartu nižší). Basový pozoun zní o kvartu níž, altový (nejméně používaný) o kvintu výš.

              ________________________________________________________

Druhy pozounů: snižcové (= tahové) a ventilové (= záklopkové, strojivové) 

- altový

- tenorový

- basový

snižcový altový pozoun (bez klapek - dalších přípojných trubic)

snižcový altový pozoun s kvartovou 'F' klapkou

snižcový tenorový pozoun s kvartovou 'F' klapkou (nejběžnější)

snižcový basový pozoun s kvartovou 'F' a kvintovou 'G' klapkou (se 2 přípojnými trubicemi)

snižcový kontrabasový pozoun (v rozloženém stavu)

kompletní rodina snižcových pozounů: altový, tenorový, basový

kvartová klapka u snižcového pozounu - detail

ventilový pozoun (trombon)

pozounový nátrubek

              ________________________________________________________

Glenn Miller