Příčná flétna

Příčná flétna je dechový dřevěný nástroj (ačkoli se dnes příčné flétny vyrábějí téměř výhradně z kovu, její stavba a zvukové vlastnosti ji stále řadí k dřevěným dechovým nástrojům). Je tradičně zastoupena ve všech symfonických, dechových i komorních orchestrech, velké využití má i komorní hudbě, v malé míře se používá i v jazzu.

Přestože patří mezi nejmenší hudební nástroje (tedy nástroje s nejvyšším tónem), přesto v symfonickém orchrestru je nepřeslechnutelná. Důvodem je to, že příčná flétna jakoby "zesílí" alikvotní tóny ostatních - hlubších nástrojů.

Příčné flétny jsou asijského původu a v Evropě se poprvé objevily ve 12. století. Předchůdcem příčné flétny je příčná píšťala (též švýcarská nebo polní), která se vyráběla ze zimostrázového dřeva a měla krátkou válcovitou trubici. V 16. století se zvětšila její mensura, v 17. a 18. století se stala vícedílným nástrojem s opačným kónickým vrtáním (zužování od retného otvoru ke konci) a stala se součástí orchestrů (v této době už lze hovořit o přímém předchůdci příčné flétny).

Revoluci ve stavbě příčné flétny i ostatních dřevných nástrojů provedl v roce 1832 Theobald Böhm, když vyvrtal dírky nikoli podle dosažitelnosti prsty, ale podle akustických měřítek, a pak je opatřil klapkami (tzv. Böhmův systém). V roce 1847 navíc nahradil kónickou trubici válcovitou, čímž se zlepšila intonace, ale poněkud se změnily tónové vlastnosti flétny.

Rozsah příčné flétny je h(c1) - d4.

              ________________________________________________________

Moderní příčná flétna se skládá ze tří částí:

1.) Hlavice je u moderních fléten rovná, u altových, tenorových nebo basových fléten může být zahnutá. V horní třetině se nachází retný otvor, na kterém je navařen náustek sloužící k podepření dolního rtu. Mírným povytahováním hlavice se ladí celá flétna.

2.) Střední díl: nacházejí se na něm klapky, které mohou být buď uzavřené nebo otevřené. V případě otevřených klapek se uzavírají dírky pomocí prstů, zatímco v případě uzavřených klapek se dírky uzavírají pomocí klapek. Hra na nástroj s otevřenými klapkami je sice složitější, ale flétnista lépe cítí rychlost proudícího vzduchu a otevřené klapky také umožňují řadu zvukových efektů jako např. glissando nebo hraní mikrointervalů.

3.) Spodní díl: nejnižší tón flétny může být buď c1 nebo h, v závislosti na typu spodního dílu. Mimo širšího tónového rozsahu a lepších zvukových vlastností je výhodou H fléten také fakt, že se na ně díky pomocnému hmatu dá snáze zahrát tón c4 (za pomocí tzv. Gizmo klapky, která se dá namontovat jen na H flétny).

              ________________________________________________________

Typy fléten:  

- Pikola - zní o oktávu výš než příčná flétna (nemá třetí díl s C a H nožkou a je složena ze dvou dílů)

- Příčná flétna (sopránová) - nejběžnější

- altová příčná flétna - zní o kvartu níž

- basová příčná flétna - zní o oktávu níž (stejně jako altová flétna se používá jen velmi málo)

Příčné flétny vyrábí v České republice firma Amati-Denak Kraslice.

pikola

příčná flétna

altová příčná flétna (basová flétna vypadá podobně, je pouze větší)

příčná flétna z pohledu flétnisty